Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Já, padouch ...

16. 02. 2017 14:24:10
Mackie Messer, Hogo Fogo, Baron Prášil, feldkurát Katz nebo taky Richard III. a mnohé další postavy, které nezapomenutelně stvárnil - co napsat o člověku a herci jakým byl Miloš Kopecký? No, je tomu už 21 let co ukončil svou pouť.

***

Jednadvacet let. Jo, být to tak věk krásné dívky ...

Velký milovník a sukničkář, to byl bezesporu i Miloš Kopecký , který neměl vůbec jednoduchý život, a to především díky druhé světové válce. Je asi všeobecně známé, že jeho židovská matka zemřela v koncentračním táboře v Osvětimi, a že se s ní jeho otec nechal rozvést, aby zachránil svou živnost. A on sám skončil v pracovním táboře. Nevím, umíme-li si něco podobného představit, i když dnes, musím říct, a snad nejen já, o něco lépe než dřív; a třeba také i to, kde lze spatřovat původ mnoha kontroverzních záležitostí, které jsou právě s ním a jeho životem spojené. A je to myslím si, možná na hluboké zamyšlení, tím spíš právě v dnešní době. To je ovšem můj subjektivní pohled, samozřejmě. A tak právě proto, nejdříve trochu odbočím; promiňte, můžete-li.

Nechci opět žít v době a situaci, jaká tu už byla v minulosti, a proti které jsme se postavili; a kdy lidé, mající nějaké mimořádné nadání a schopnosti, se museli potýkat s problémem, který měli právě mnozí umělci, herci, protože byli na očích, protože je režim potřeboval a využíval ke svým cílům; a před který byl zcela nedávno postaven například režisér Jan Kačer, kdy se musel rozhodovat, zda-li má či nemá přijmout vyznamenání, které si bezesporu a zcela jednoznačně zaslouží; a to vše jen proto, že mu ho má dát právě současný prezident Miloš Zeman. O čem to svědčí, a oč vskutku jde?

Prezident, spolu s dalšími představiteli státu, dle mého soudu zneuctil celý náš polistopadový vývoj, například právě i tím, komu a z jakých důvodů uděluje či neuděluje vyznamenání; jaká fraška se na pozadí takové události odehrála, víme dobře - i to, co se dělo po té, co se ministr kultury Herman setkal s Dalajlámou, a kdy pak čtyři nejvyšší zástupci státu, napsali jednoznačně poníženou a lokajskou omluvu Číně; vše podobné jako v dřívějších dobách - kde mají tito aktéři své kořeny; právě v dobách totalitního režimu, jehož praktikami to vše zavání. Mám pocit, že si vůbec nevážíme toho, čeho bylo po Listopadu dosaženo; ale nevážíme si právě ani odkazu a poznání právě takových lidí, kteří si uznání a tituly jako národní či zasloužilý umělec, případně nejvyšší státní vyznamenání, jednoznačně a bez diskuzí zaslouží. Nemohu si na to nevzpomenout, právě zde, a při vzpomínce na Miloše Kopeckého.

I on se totiž stal spíše nuceně a nejednou aktérem, a spíše obětí, právě takové špinavé a vyděračské politiky; a vím, že podobně jako i mnozí jiní, s tím celý život bojoval. Byl jedním z prvních, kdo veřejně a otevřeně hovořil o tom, že někteří lidé by měli odejít, neangažovat se už dále v politice a kultuře - a to samé by měl nyní myslím si, udělat prezident Zeman. A to i přesto, že všichni víme, že za ním stojí banda podvodníků, kteří ho budou podpírat a nosit na rukách, a smát se jeho hloupým a ubohým vtipům a bonmotům a to vše jen proto, aby se nemuseli vzdát svých míst a funkcí, která si jednoznačně ani jeden z nich nezaslouží. A nevím, nedokážu už dnes ani s přesvědčením říct, že si to nezaslouží ani tento národ, nevím to ... někdy mám pocit, že je to právě ta většina, co jejich volbou umožňuje, aby podobní, vždy vypočítaví a prodejní lidé, měli možnost zneužívat dál svého postavení. A je pro mne vskutku otřesné, co se už několik let i dnes děje, a co mnozí ochotně akceptují.

***

Pojďme však raději zpět k Miloši Kopeckému ...

Přemítám, kolik podobných, opravdu skvělých a nezapomenutelných herců, tato malá země měla, a je to snad až neuvěřitelné; nebudu je zde jmenovat, není to účelem a určitě bych na mnohé zapomněl - jen vím, že jich bylo opravdu mnoho, a právě jedním z nich, kdo se myslím nesmazatelně zapsal do paměti národa, byl jistě i Miloš Kopecký. Tak chcete-li, připomeňte si ho spolu se mnou:

***

***

No, tak snad přesto všechno co jsem zmínil, a co nás nejspíš v blízké budoucnosti čeká a nemine, mějte tedy pokud možno, pěkné dny ...

***

-ká-

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Karel Ábelovský | čtvrtek 16.2.2017 14:24 | karma článku: 15.00 | přečteno: 328x

Další články blogera

Karel Ábelovský

Wokno do jinam - květy mandloní podruhé

... nechce se mi nic psát, slova jakoby pozbyla veškerou svou moc; no, čeho je moc, toho bývá příliš; zbývá jen doufat, že jaro už brzy zažene i chlad prázdných a nadutých slov ... snad ano

18.2.2017 v 13:13 | Karma článku: 16.22 | Přečteno: 207 | Diskuse

Karel Ábelovský

Wokno do jinam - fotoplk, spíše Valentýnský

... všem zamilovaným; všem, co ještě vědí nebo si pamatují, co znamená být zamilovaný, milovat, nebo mít jen rád, a být šťastný - snad navzdory všem, kteří se nás snaží každý den přesvědčit, že v našich krajích, už se lásce nedaří

14.2.2017 v 15:45 | Karma článku: 16.72 | Přečteno: 265 | Diskuse

Karel Ábelovský

Jakým nesmyslům, jsou lidé ochotní uvěřit

... je to občas až neskutečné; a je pravda, že v dnešní době, tedy v době informačních technologií, jsou lidé obětí nesmyslných informací. Obrana je prostá, pochybuji, tedy myslím, až pak snad platí: myslím, tedy jsem, ne obráceně

13.2.2017 v 13:57 | Karma článku: 27.66 | Přečteno: 1195 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Ondřej Slanina

Světová filmová klasika: Vlasy

V dnešní světové klasice se podíváme na legendární muzikál Vlasy, kterým se rád připojuji k přáním oslavenci Miloši Formanovi!

20.2.2017 v 12:39 | Karma článku: 8.06 | Přečteno: 185 | Diskuse

Vladimír Koliandr

Na které straně fronty, v probíhající válce, stojíme?

Může se stát, že člověk i s nejlepšími úmysly pomáhat lidem, nevědomky stojí na straně svého nepřítele. A je přesvědčen, že dělá to nejlepší, co pro lidi i sebe udělat může. Přesto je tomu právě naopak.

20.2.2017 v 10:00 | Karma článku: 11.89 | Přečteno: 447 | Diskuse

Karel Sýkora

Hatikva – naděje

„Hatikva“ – pochází z pera Naftali Herz Imbera, potulného židovského básníka, který se narodil roku 1855 nebo 1856 v Haliči. Než v roce 1909 v New Yorku zemřel, podařilo se mu procestovat celou Evropu, Palestinu, Anglii a USA.

20.2.2017 v 8:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 |

Olga Walló

Hrůza a lítost

Viděla jsem na DVD nový film Quentina Tarantina Osm hrozných. V českém znění uslyšíme herce známých jmen i nepochybných kvalit (Pavel Rímský, Jiří Štěpnička, Zuzana Slavíková...), které mám ráda a vážím si jich.

20.2.2017 v 8:30 | Karma článku: 15.29 | Přečteno: 472 | Diskuse

Richard Mandelík

Do staré dobré Anglie na přelomu věků s loutnami a dějinami

Už z titulku vidíte, že se zase chystám popouštět uzdu tomu, co se mi rodilo 14. února v hlavě na koncertu anglické pozdně renesanční hudby z pera Johna Dowlanda (1563-1616) u Šimona a Judy.

20.2.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 671 Celková karma 20.03 Průměrná čtenost 1319

Kdo se vzdá svobody, snad aby získal bezpečí - ztratí nakonec obojí!

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.