Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé bez tváře

13. 08. 2017 15:22:28
... škubl sebou, pomalu otevřel oči a chvilku se díval jen tak do stropu; pak jeho pohled sjel pomalu po zácloně okna do míst, kde stál malý noční stolek, na němž ležel telefon.

***

Zamyslel se, "zvonil ten krám, nebo ne?" pomalu se zvedl a posadil se na kraj postele a hledal očima pantofle ... uvědomoval si přitom všem, že měl jakýsi těžký a hodně podivný sen, ale nějak se mu nevybavovalo, o čem vlastně byl. Zůstal jen zvláštní a neodbytný pocit. Ten pocit už dobře znal. Něco ho doslova táhlo ven. A míval tento pocit poslední dobou poměrně často a znával jej z dřívějších dob, kdy občas opravdu velmi silně pociťoval doslova neodbytné nutkání jít ven ... jakoby tušil, že se tam děje něco nedobrého. Vycházel pak často na terasu, nebo rovnou do blízkého okolí, obhlídnout, co se venku děje, co se stalo. "Musím se jít projít", běželo mu jako už tolikrát hlavou. A nešlo na to nemyslet, a nešlo to ignorovat. Oblékl se tedy a vyšel ven.

Pomalu kráčel ulicí, která se dnes zdála býti oproti zvyklostem podivně liduprázdná, ... až po delší době uviděl konečně člověka. Ten kráčel velmi pomalu se svěšenou a k zemi sklopenou hlavou. Když se míjeli, nepatrně ten člověk pozvedl hlavu a otočil k němu tvář.

V tu chvíli by se v něm však krve nedořezal. Ten člověk totiž vůbec žádnou tvář neměl. Místo toho uviděl jakousi beztvarou a snad dokonce co chvíli se měnící vybledlou hmotu, ze které na něj zíraly jen podivně rozšířené a vytřeštěné oči. Žádná ústa, nos ... prostě nic, tedy nic lidského. Dokonce ani brada, jen jakýsi podbradek. Tlustý, zvířecí, jakoby neforemný lalok. Konzistence a barva nažloutlého tvarohu, dodávala všemu ještě odpudivější a strašidelnější výraz. Zastavil se ochromen tím zjevem, a pak se ještě drahnou chvíli díval, za podivně shrbenou a pomalu se šourající postavou bez ksichtu. "Proboha, co se to stalo" kladl si v duchu otázku, která zatím neměla žádnou logickou a rozumnou odpověď. Pokračoval tedy dál hlavní ulicí až do středu městečka.

Cestou občas potkával další podobné postavy bez obličeje, šourající se podivně bez zájmu o své okolí a jakoby bez života. Podivné prázdno a mrtvolné ticho doplňovalo tu skličující atmosféru, ze které až nyní, tedy po té co, si to vše stačil uvědomit, šel najednou podivný chlad, a také trochu strach.

Tak alespoň pociťoval tu podivnou proměnu ještě včera poměrně živého, přívětivého a krásného městečka, s vstřícným a usměvavým obyvatelstvem. Takto uvažujíc a pohroužen do svých myšlenek, došel až na liduprázdné náměstí se starou kašnou; rozhlédl se a všiml si, že na budově radnice se nově objevila obrovská obrazovka. A na té stále dokola běžela reklama, která se stala poslední dobou v podstatě hlavním programem vysílaným na všech dostupných televizních kanálech a také se ozývala snad už ze všech rozhlasových stanic. Znal ji tedy dobře, ale vždy se spíš znechuceně odvrátil od obrazovky, či vypnul rádio. I na svém počítači měl pro jistotu reklamu vypnutou, tedy alespoň tam, kde to bylo možné ...

"Žijte na plno, za dobu co jste nebyli na svých stránkách, se toho mnoho událo! Vy, ale nejste příliš aktivní! Promeškali jste zbytečně kus svého života! Vaši přátelé už jsou všichni na fejsbůku, zatímco vy nejspíš ani nežijete!" ozývalo se ze všech reproduktorů, umístěných v rozích náměstí na pouličním osvětlení, kterých si doposud ani nevšiml.

Hlas i slogan mu byl velmi dobře známý. A byl i velmi vemlouvavý a sugestivní, nedalo se mu téměř uniknout. Z obrazovky se na něj usmívaly známé i neznámé tváře, zobrazovaly se jejich aktualizované profily a fotky, odkazy na různé zájmové skupiny a také různá videa. Malou chvíli sledoval obrazy a tu si uvědomil, že slyší v pozadí prapodivný zvuk, jakýsi podivný šum a nejen onu výzvu známého hlasu. Hučelo mu z toho v uších, jak se přibližoval do středu náměstí a zvuk nabíral jak na intenzitě, tak na naléhavosti, pocítil najednou obrovský neklid a nervozitu. Bylo mu to vše vždy velmi nepříjemné, jako když někdo ruší jeho prostor, jako když narušíte zvířeti jeho teritorium; rychle se tedy otočil a spěchal zpět domů.

Nechápal přesně co se mohlo stát a dál jen vnímal ten podivný zvuk; ten nepříjemný šum v pozadí, s podivně vtíravou frekvencí. Tak to vnímal. Zvuk, tak jak se vzdaloval postupně slábl, až ustal úplně. A zatímco sem tam opět míjel ony podivné, jako v mátohách bloudící postavy bez tváří, uvažoval co a proč se stalo? A nemohl se nyní zbavit i neodbytného pocitu, že ta reklama a onen nepříjemný zvuk, a taky vše co se stalo, spolu nějak úzce souvisí. Uvědomoval si totiž, snad až příliš jasně, že jak zvuk nabíral na síle a na intenzitě, cítil neodbytnou touhu se taky přihlásit na fejsbůk. Navíc byl i trochu zmatený, uvědomoval si totiž, že to vše je tak absurdní, spíše jako podivný a neskutečný sen.

***

... pokračování příště

- ká -

Autor: Karel Ábelovský | neděle 13.8.2017 15:22 | karma článku: 7.92 | přečteno: 327x

Další články blogera

Karel Ábelovský

Lidé bez tváře III.

... rozespale nahmatal telefon na nočním stolku a vypnul vyzvánění; spal nebo bděl, nevěděl jistě. Žádné sny se mu už hodně dlouho nezdály, nebo si je nepamatoval; zato nyní si nebyl jist, zda to co mu nedalo spát, nebyl jen sen

19.8.2017 v 13:48 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 150 | Diskuse

Karel Ábelovský

Lidé bez tváře II.

... jako prapodivný sen, sněný spíš ve dne a za plného vědomí, kdy však nejste schopni přesně rozeznat, jedná-li se o realitu či právě jen o pokračování noční můry, kdy vše je tak reálné, až z toho chvílemi mrazí

14.8.2017 v 15:36 | Karma článku: 7.54 | Přečteno: 160 | Diskuse

Karel Ábelovský

Wokno do jinam ... aneb fotoplkání

... příroda má svá různá tajemství a také své kouzlo - květy a různý hmyz žijí v jakési symbióze, závislosti; jsou nejen krásné, zajímavé, ale mnohdy vskutku fascinující, tedy alespoň pro mne

10.8.2017 v 12:16 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 259 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Existují v Evropě hranice?

Vstupem do Schengenu hranice sice zmizely, ale přesto člověk pozná, když přejede z jednoho státu do jiného-a nejen proto, že se změní nápisy. Jednou jsem vezla skupinu Amíků z Německa do Prahy a jejich vedoucí mě pěkně naštvala

20.8.2017 v 22:27 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 641 | Diskuse

Jan Tomášek

Žebrák - hrad a podhradí

Nedávno jsem psal o pražských hradech Václava IV a dnes si dovolím pozvat na malé zastavení na patrně nejoblíbenějším mimopražském hradě tohoto krále - totiž Žebráku. Pozornost bude ovšem zaměřena spíše na jeho podhradí.

20.8.2017 v 21:51 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 209 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Proč do tý politiky lez?

„No protože je nenažranej,“ vystřelí od boku každý, kdo vidí do Babiše jak do hubený kozy. A když přidáte otázku, proč podpora ANO setrvale atakuje hranici 30 %, no tak to je taky jednoduchý, protože lidi jsou blbí.

20.8.2017 v 17:34 | Karma článku: 25.58 | Přečteno: 732 | Diskuse

Jan Pražák

Též u nás mohou být migranti nebezpeční

Hluboce by se mýlil ten, kdo by se snažil tvrdit, že jsme v našem státě v bezpečí před lidmi, kteří k nám migrují z cizích zemí.

20.8.2017 v 16:45 | Karma článku: 22.18 | Přečteno: 834 | Diskuse

Markéta Vaculová

Jak být v mezilidské komunikaci přímý aneb asertivní komunikace v praxi sociálních služeb

Asertivita je součástí zdravé mezilidské komunikace. Znamená to nebýt v komunikaci pasivní, manipulativní nebo agresivní, ale být přímý a ohleduplný k druhým, se současným zachováním svých práv a svého názoru.

20.8.2017 v 16:08 | Karma článku: 5.54 | Přečteno: 218 | Diskuse
Počet článků 727 Celková karma 16.65 Průměrná čtenost 1273

_____________________________________________

„Jestli se cítíš dobře, uklidni se, ono tě to určitě brzy přejde.“ ... neznámý autor 

_____________________________________________

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.