Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé bez tváře II.

14. 08. 2017 15:36:23
... jako prapodivný sen, sněný spíš ve dne a za plného vědomí, kdy však nejste schopni přesně rozeznat, jedná-li se o realitu či právě jen o pokračování noční můry, kdy vše je tak reálné, až z toho chvílemi mrazí

***

Těsně před domem, jak byl pohroužen do svých myšlenek, se málem srazil se ženou, která mu byla velmi povědomá, přestože ani ona neměla nyní žádnou tvář. Ovšem její oči a postava mu připadaly známé, respektive velmi povědomé. Došlo mu, že jde o dříve velmi krásnou ženu, kterou čas od času vídával když procházela okolo místa kde nyní bydlel; a on vždy pozorně a snad až s nepatřičným zaujetím, dychtivě ji pozoroval, když procházela právě pod jeho okny u kterých dost často postával, když kouřil nebo jen protahujíc se, unaven z vysedávání a nekonečného zírání do počítače, na kterém celé dny i noci pracoval.

Ostatně nebydlel zde dlouho a vlastně mnoho lidí neznal jinak, než právě jen od vidění a nebo jen velmi zběžně. Uvědomil si nyní, že za dobu co tu bydlí, se snad lépe seznámil jen s prodavačkami v nedalekém obchodě, kam občas došel na menší nákup a taky s chlápkem u pumpy, kam jezdil tankovat. Velké nákupy dělával jednou za měsíc ve městě, kam jezdil autem, protože tam byl také jeho nakladatel. Dokončoval román a přestěhoval se do téhle díry především proto, aby měl klid na práci, a aby ho nic nerušilo. Ve městě bylo v této roční době plno nájemných sezónních dělníků a po večerech kdy on nejraději pracoval, se z ulice plné barů ve které on bydlel od dob kdy to byla ještě vcelku klidná ulice spojující velké náměstí a pýchu této starobylé části města s vlakovým a nyní také s novým autobusovým nádražím, stávala halasná promenáda různých přistěhovalců a námezdních dělníků bydlících v motelech a ubytovnách, nalézajících se u těchto nádraží. A jistě také i díky prostitutkám, nabízejících zde své bohulibé služby. Prostředí často v mnohém inspirující, ale poměrně neklidné a často velmi zneklidňující. A on na práci potřeboval klid.

Taky chtěl alespoň na čas změnit místo svého pobytu po té, co se rozešel se svou bývalou přítelkyní; nechtěl ji prostě nadále potkávat každý den a nejen na ulici, což se vzhledem ke všem dalším okolnostem, pracovala totiž i jako sekretářka u jeho nakladatele, stávalo celkem pravidelně. Do teď se nevyrovnal s tím, že se rozešli. Miloval ji, ale po delší známosti zjistil, že má jednu vlastnost, kterou u žen nesnášel. A nechtěl jitřit svou jinak velmi silnou, snad až nevysvětlitelnou fyzickou či spíše zvířecí přitažlivost, kterou na něj působila. Problém spočíval totiž v tom, že poměrně často zneužívala právě této své neodolatelné přitažlivosti a když nebylo po jejím ... ať už šlo celkem o cokoliv, trestala ho tak, že se vymlouvala na migrénu a odmítala proto mít s ním sex. Ze začátku jí důvěřoval a snažil se to i chápat, až do doby, než mu došlo, že vše je trochu jinak.

Vzpomněl si na svou přítelkyni, protože právě žena se kterou se nyní málem srazil před svým domem, jí byla velmi podobná. Byla také štíhlá a vysoká, s nevýrazným poprsím, ale nádherně tvarovanou postavou, s bohatými a bujnými vlasy, ale především očima a celkovým výrazem. Jejich vyzývavý pohled, celkový výraz tváře, smyslné rty a křivky, to bylo to co ho přitahovalo; také zkoumavý a místy až drzí a provokativní pohled, velmi sebejistý úsměv a taky celková ležérní nenucenost. Měl slabost pro podobný druh žen, u kterých bylo na první pohled zřejmé, že muži jsou pro ně tak trochu jako hračka, nebo jako lovná zvěř; možná cosi jako prostředek zpestření jinak celkem nudného života na maloměstě. Hledal sice ženu podobného vzezření i založení, přesto nejen krásnou a inteligentní, ale i upřímnou a charakterní, což byl nejspíš trochu problém.

Mnohé lehké dívky, které znal nejen proto, že se s nimi setkával tam kde bydlel, měly také podobné vlastnosti a možná právě jen proto, že už si nemusely na nic hrát, nemusely se také ani přetvařovat. Uvědomil si nyní, uvažujíc takto, že je to jistá úleva, právě ve styku s podobnými ženami. Takovou zkušenost měl a bohužel nabyl dojmu, že to co hledá, jen tak nenajde. Ono se to konec konců do jisté míry vzájemně vylučuje, a on si toho byl dobře vědom. Uvažujíc takto, náhle mu došlo, že vůbec není vyloučeno, že to co se stalo dnes zde, se mohlo stát i ve městě. Rozhodl se tedy, že se tam hned zítra vypraví, že navštíví nakladatele i svou přítelkyni. A s tímto rozhodnutím, po té co vyšel do svého bytu v patře, usedl k psacímu stroji a ponořil se do své práce. Šlo to ztěžka, neustále mu totiž nešlo z mysli, co se dnes odehrálo. Věděl celkem jistě, že teď a tady nic víc nezjistí, a ani nevymyslí.

Ráno je moudřejší večera, opakoval si stokrát omletou větu všech nerozhodných a váhajících. Navíc si také uvědomoval, že s tím jak se věci mají, toho konec konců stejně mnoho nenadělá; je těžké či spíše nemožné ovlivnit svobodné rozhodnutí lidí, a chtějí-li žít ve vysněném a falešném světě plném "přátel", je to jen jejich volba. Stejně si ale slíbil, že té prapodivné věci přijde brzy na kloub, a to stůj co stůj. A tento slib mu konečně dovolil se ponořit do své práce bez dalších rušivých myšlenek.

... pokračování příště

***

- ká -

Autor: Karel Ábelovský | pondělí 14.8.2017 15:36 | karma článku: 7.61 | přečteno: 171x

Další články blogera

Karel Ábelovský

Wokno do jinam ... něco od vody

... jen krátké zastavení, tedy především pak na prašných cestách, které vždy osvěží díky zřídlu pitné a zurčící vody nejen tělo, ale díky náhodným, přesto přirozeným zákoutím, posléze i cestovatelskou a taky přírody milovnou duši.

20.9.2017 v 16:36 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 124 | Diskuse

Karel Ábelovský

Krátká rozloučení (a nejen s létem)

... jen na malou chvíli se odmlčet a dát si pauzu, nevím, je-li to nutnost nebo jen mé zbožné přání - a tak to zkusím, třeba jen na chvíli, kdo ví - další fotoplk o ničem, jak už je mým "dobrým" zvykem

10.9.2017 v 16:27 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 160 | Diskuse

Karel Ábelovský

O vyhánění čerta ďáblem

... můžeme psát celkem dobře všichni, neb asi každý z nás, o tom něco málo ví. A tak možná přesněji, o volbách, voličích a jejich příklonu k podivným řešením. A dalo by se to snad i parafrázovat, jako "česká folič, toprá folič".

9.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 18.29 | Přečteno: 639 | Diskuse

Karel Ábelovský

O vymývání mozků II - drbnám a tlučhubům navzdory

... kolik lží a polopravd "vyfutrovaných" navíc vlastním, často pokřiveným a vykonstruovaným vnímáním skutečnosti, zde můžeme denně číst? A kolik lidí si uvědomuje ten obrovský rozdíl, mezi fakty a pouhými smyšlenkami autora?

5.9.2017 v 13:42 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 706 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Vůně drožďové pomazánky

Babička byla receptový experimentátor. Vždycky když dostala nový recept, šoupla si brýle na dálku na čelo, nasadila čtecí brýle a polohlasně luštila obsah. Takhle objevila třeba patizony.

23.9.2017 v 17:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 86 | Diskuse

Martin Mařák

Listy z Umwurfu

Umwurf si musíš najít sám, neboť k němu nevede žádná značená cesta, je prostě schovaný někde v hlubinách, či výšinách hor, uprostřed lesů, kde tě nebudou otravovat zástupy turistů a podobně.

23.9.2017 v 16:00 | Karma článku: 6.29 | Přečteno: 112 | Diskuse

Robert Brinda

Noční můra houbařů.

Kategorizuji houbaře: Takyhoubař - houbař - pan houbař - mykolog. Pan houbař by měl znát aspoň deset hub jedovatých a nejméně dvacet jedlých. Protože to splňuji, považuji se za pana houbaře. Občs mi ale zvědavost nedá a hledám:

23.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 414 | Diskuse

Štěpán Bicera

Liberální Berlín?

V článku MF Dnes "Evropský den D" se píše: "celé své jméno si Tomáš nepřeje zveřejnit... V liberálním a levicově orientovaném Berlíně by přiznání sympatií k AfD, bylo společenskou sebevraždou." Známe to i ze zdejších diskuzí.

23.9.2017 v 13:40 | Karma článku: 29.31 | Přečteno: 543 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak pojmenovat politiky?

Dnes tu máme další kolo naší soutěže o hledání nejpřiléhavějšího pojmenování určitého fenoménu, po atomové elektrárně a sexu přicházejí na řadu naši milí politici. Aby ne, blíží se volby, tak je to téma aktuální

23.9.2017 v 13:30 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 168 | Diskuse
Počet článků 738 Celková karma 14.21 Průměrná čtenost 1261

_____________________________________________

„Jestli se cítíš dobře, uklidni se, ono tě to určitě brzy přejde.“ ... neznámý autor 

_____________________________________________



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.