Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé bez tváře

13. 08. 2017 15:22:28
... škubl sebou, pomalu otevřel oči a chvilku se díval jen tak do stropu; pak jeho pohled sjel pomalu po zácloně okna do míst, kde stál malý noční stolek, na němž ležel telefon.

***

Zamyslel se, "zvonil ten krám, nebo ne?" pomalu se zvedl a posadil se na kraj postele a hledal očima pantofle ... uvědomoval si přitom všem, že měl jakýsi těžký a hodně podivný sen, ale nějak se mu nevybavovalo, o čem vlastně byl. Zůstal jen zvláštní a neodbytný pocit. Ten pocit už dobře znal. Něco ho doslova táhlo ven. A míval tento pocit poslední dobou poměrně často a znával jej z dřívějších dob, kdy občas opravdu velmi silně pociťoval doslova neodbytné nutkání jít ven ... jakoby tušil, že se tam děje něco nedobrého. Vycházel pak často na terasu, nebo rovnou do blízkého okolí, obhlídnout, co se venku děje, co se stalo. "Musím se jít projít", běželo mu jako už tolikrát hlavou. A nešlo na to nemyslet, a nešlo to ignorovat. Oblékl se tedy a vyšel ven.

Pomalu kráčel ulicí, která se dnes zdála býti oproti zvyklostem podivně liduprázdná, ... až po delší době uviděl konečně člověka. Ten kráčel velmi pomalu se svěšenou a k zemi sklopenou hlavou. Když se míjeli, nepatrně ten člověk pozvedl hlavu a otočil k němu tvář.

V tu chvíli by se v něm však krve nedořezal. Ten člověk totiž vůbec žádnou tvář neměl. Místo toho uviděl jakousi beztvarou a snad dokonce co chvíli se měnící vybledlou hmotu, ze které na něj zíraly jen podivně rozšířené a vytřeštěné oči. Žádná ústa, nos ... prostě nic, tedy nic lidského. Dokonce ani brada, jen jakýsi podbradek. Tlustý, zvířecí, jakoby neforemný lalok. Konzistence a barva nažloutlého tvarohu, dodávala všemu ještě odpudivější a strašidelnější výraz. Zastavil se ochromen tím zjevem, a pak se ještě drahnou chvíli díval, za podivně shrbenou a pomalu se šourající postavou bez ksichtu. "Proboha, co se to stalo" kladl si v duchu otázku, která zatím neměla žádnou logickou a rozumnou odpověď. Pokračoval tedy dál hlavní ulicí až do středu městečka.

Cestou občas potkával další podobné postavy bez obličeje, šourající se podivně bez zájmu o své okolí a jakoby bez života. Podivné prázdno a mrtvolné ticho doplňovalo tu skličující atmosféru, ze které až nyní, tedy po té co, si to vše stačil uvědomit, šel najednou podivný chlad, a také trochu strach.

Tak alespoň pociťoval tu podivnou proměnu ještě včera poměrně živého, přívětivého a krásného městečka, s vstřícným a usměvavým obyvatelstvem. Takto uvažujíc a pohroužen do svých myšlenek, došel až na liduprázdné náměstí se starou kašnou; rozhlédl se a všiml si, že na budově radnice se nově objevila obrovská obrazovka. A na té stále dokola běžela reklama, která se stala poslední dobou v podstatě hlavním programem vysílaným na všech dostupných televizních kanálech a také se ozývala snad už ze všech rozhlasových stanic. Znal ji tedy dobře, ale vždy se spíš znechuceně odvrátil od obrazovky, či vypnul rádio. I na svém počítači měl pro jistotu reklamu vypnutou, tedy alespoň tam, kde to bylo možné ...

"Žijte na plno, za dobu co jste nebyli na svých stránkách, se toho mnoho událo! Vy, ale nejste příliš aktivní! Promeškali jste zbytečně kus svého života! Vaši přátelé už jsou všichni na fejsbůku, zatímco vy nejspíš ani nežijete!" ozývalo se ze všech reproduktorů, umístěných v rozích náměstí na pouličním osvětlení, kterých si doposud ani nevšiml.

Hlas i slogan mu byl velmi dobře známý. A byl i velmi vemlouvavý a sugestivní, nedalo se mu téměř uniknout. Z obrazovky se na něj usmívaly známé i neznámé tváře, zobrazovaly se jejich aktualizované profily a fotky, odkazy na různé zájmové skupiny a také různá videa. Malou chvíli sledoval obrazy a tu si uvědomil, že slyší v pozadí prapodivný zvuk, jakýsi podivný šum a nejen onu výzvu známého hlasu. Hučelo mu z toho v uších, jak se přibližoval do středu náměstí a zvuk nabíral jak na intenzitě, tak na naléhavosti, pocítil najednou obrovský neklid a nervozitu. Bylo mu to vše vždy velmi nepříjemné, jako když někdo ruší jeho prostor, jako když narušíte zvířeti jeho teritorium; rychle se tedy otočil a spěchal zpět domů.

Nechápal přesně co se mohlo stát a dál jen vnímal ten podivný zvuk; ten nepříjemný šum v pozadí, s podivně vtíravou frekvencí. Tak to vnímal. Zvuk, tak jak se vzdaloval postupně slábl, až ustal úplně. A zatímco sem tam opět míjel ony podivné, jako v mátohách bloudící postavy bez tváří, uvažoval co a proč se stalo? A nemohl se nyní zbavit i neodbytného pocitu, že ta reklama a onen nepříjemný zvuk, a taky vše co se stalo, spolu nějak úzce souvisí. Uvědomoval si totiž, snad až příliš jasně, že jak zvuk nabíral na síle a na intenzitě, cítil neodbytnou touhu se taky přihlásit na fejsbůk. Navíc byl i trochu zmatený, uvědomoval si totiž, že to vše je tak absurdní, spíše jako podivný a neskutečný sen.

***

... pokračování příště

- ká -

Autor: Karel Ábelovský | neděle 13.8.2017 15:22 | karma článku: 7.98 | přečteno: 351x

Další články blogera

Karel Ábelovský

Woknoviny ... na síti to žije

... představte si, že se houpete v síti, představte si, že vás ta síť dokonce živí, že je signálním a varovným systémem, představte si, že je vaším celým světem - to by pro mnohé zde, neměl být zas takový problém, nebo ;o)

10.10.2017 v 9:41 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 206 | Diskuse

Karel Ábelovský

Fotoplkání ... tak třeba o botách

... jen letmo se dotknout čehosi nehmatatelného a zastavit tak tok marných a často i pro mne samotného, naprosto zbytečných myšlenek, neb mi nic nového nepřináší, a neplatí zde ani ono profláknuté rčení o opakování a něčí matce

3.10.2017 v 11:20 | Karma článku: 8.43 | Přečteno: 186 | Diskuse

Karel Ábelovský

Woknoviny ... aneb "být na vážkách"

... asi jako mnozí, i já miluji "slovní hříčky" - neboť ... jak pravil "klasik" ústy dr. Mráčka - ne, nebude to o vodnících, ani o jejich konci. Možná bych mohl napsat o podvodnících, ale těm u nás zatím konec nehrozí a tak raději

30.9.2017 v 14:12 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 188 | Diskuse

Karel Ábelovský

Král a šašek, nebo šašek a král

... možná jen králův šašek; jak chcete, neb je to celkem jedno - a přesně tak mi připadá F.R.Čech, který mluví o tom, že chce Zemana za krále, a že Zeman je absolutně zdráv! No, podobné prohlášení zakládá značnou pochybnost

24.9.2017 v 14:15 | Karma článku: 23.01 | Přečteno: 637 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 12.06 | Přečteno: 213 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí antistresová automasáž hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 5.86 | Přečteno: 116 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 291 | Diskuse

Vladimír Aim

Zase osudová kampaň - a zas mám pocit, že jsem za blbce

Česká volební kampaň je svérázně nudná; opakují se patetické výkřiky o „osudovosti“ (jako vždy), znovu kandidují strany a osoby nehodící se ani na ponocné a opět slyšíme jen o něco o zemských škůdcích a nesvéprávné konkurenci.

19.10.2017 v 10:19 | Karma článku: 12.58 | Přečteno: 260 | Diskuse

Libuse Palkova

Jak napsat úspěšný blog

Tajemství úspěšnosti blogera tkví ve správném výběru vhodné fotografie. Přiznám se, že na to jsem nepřišla sama, poradila mi to jedna zdejší blogerka. A já blázen myslela, že tu jde především o psaní, asi jsem se mýlila.

19.10.2017 v 9:14 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 287 | Diskuse
Počet článků 742 Celková karma 12.43 Průměrná čtenost 1257

_____________________________________________

„Jestli se cítíš dobře, uklidni se, ono tě to určitě brzy přejde.“ ... neznámý autor 

_____________________________________________



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.