Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé bez tváře II.

14. 08. 2017 15:36:23
... jako prapodivný sen, sněný spíš ve dne a za plného vědomí, kdy však nejste schopni přesně rozeznat, jedná-li se o realitu či právě jen o pokračování noční můry, kdy vše je tak reálné, až z toho chvílemi mrazí

***

Těsně před domem, jak byl pohroužen do svých myšlenek, se málem srazil se ženou, která mu byla velmi povědomá, přestože ani ona neměla nyní žádnou tvář. Ovšem její oči a postava mu připadaly známé, respektive velmi povědomé. Došlo mu, že jde o dříve velmi krásnou ženu, kterou čas od času vídával když procházela okolo místa kde nyní bydlel; a on vždy pozorně a snad až s nepatřičným zaujetím, dychtivě ji pozoroval, když procházela právě pod jeho okny u kterých dost často postával, když kouřil nebo jen protahujíc se, unaven z vysedávání a nekonečného zírání do počítače, na kterém celé dny i noci pracoval.

Ostatně nebydlel zde dlouho a vlastně mnoho lidí neznal jinak, než právě jen od vidění a nebo jen velmi zběžně. Uvědomil si nyní, že za dobu co tu bydlí, se snad lépe seznámil jen s prodavačkami v nedalekém obchodě, kam občas došel na menší nákup a taky s chlápkem u pumpy, kam jezdil tankovat. Velké nákupy dělával jednou za měsíc ve městě, kam jezdil autem, protože tam byl také jeho nakladatel. Dokončoval román a přestěhoval se do téhle díry především proto, aby měl klid na práci, a aby ho nic nerušilo. Ve městě bylo v této roční době plno nájemných sezónních dělníků a po večerech kdy on nejraději pracoval, se z ulice plné barů ve které on bydlel od dob kdy to byla ještě vcelku klidná ulice spojující velké náměstí a pýchu této starobylé části města s vlakovým a nyní také s novým autobusovým nádražím, stávala halasná promenáda různých přistěhovalců a námezdních dělníků bydlících v motelech a ubytovnách, nalézajících se u těchto nádraží. A jistě také i díky prostitutkám, nabízejících zde své bohulibé služby. Prostředí často v mnohém inspirující, ale poměrně neklidné a často velmi zneklidňující. A on na práci potřeboval klid.

Taky chtěl alespoň na čas změnit místo svého pobytu po té, co se rozešel se svou bývalou přítelkyní; nechtěl ji prostě nadále potkávat každý den a nejen na ulici, což se vzhledem ke všem dalším okolnostem, pracovala totiž i jako sekretářka u jeho nakladatele, stávalo celkem pravidelně. Do teď se nevyrovnal s tím, že se rozešli. Miloval ji, ale po delší známosti zjistil, že má jednu vlastnost, kterou u žen nesnášel. A nechtěl jitřit svou jinak velmi silnou, snad až nevysvětlitelnou fyzickou či spíše zvířecí přitažlivost, kterou na něj působila. Problém spočíval totiž v tom, že poměrně často zneužívala právě této své neodolatelné přitažlivosti a když nebylo po jejím ... ať už šlo celkem o cokoliv, trestala ho tak, že se vymlouvala na migrénu a odmítala proto mít s ním sex. Ze začátku jí důvěřoval a snažil se to i chápat, až do doby, než mu došlo, že vše je trochu jinak.

Vzpomněl si na svou přítelkyni, protože právě žena se kterou se nyní málem srazil před svým domem, jí byla velmi podobná. Byla také štíhlá a vysoká, s nevýrazným poprsím, ale nádherně tvarovanou postavou, s bohatými a bujnými vlasy, ale především očima a celkovým výrazem. Jejich vyzývavý pohled, celkový výraz tváře, smyslné rty a křivky, to bylo to co ho přitahovalo; také zkoumavý a místy až drzí a provokativní pohled, velmi sebejistý úsměv a taky celková ležérní nenucenost. Měl slabost pro podobný druh žen, u kterých bylo na první pohled zřejmé, že muži jsou pro ně tak trochu jako hračka, nebo jako lovná zvěř; možná cosi jako prostředek zpestření jinak celkem nudného života na maloměstě. Hledal sice ženu podobného vzezření i založení, přesto nejen krásnou a inteligentní, ale i upřímnou a charakterní, což byl nejspíš trochu problém.

Mnohé lehké dívky, které znal nejen proto, že se s nimi setkával tam kde bydlel, měly také podobné vlastnosti a možná právě jen proto, že už si nemusely na nic hrát, nemusely se také ani přetvařovat. Uvědomil si nyní, uvažujíc takto, že je to jistá úleva, právě ve styku s podobnými ženami. Takovou zkušenost měl a bohužel nabyl dojmu, že to co hledá, jen tak nenajde. Ono se to konec konců do jisté míry vzájemně vylučuje, a on si toho byl dobře vědom. Uvažujíc takto, náhle mu došlo, že vůbec není vyloučeno, že to co se stalo dnes zde, se mohlo stát i ve městě. Rozhodl se tedy, že se tam hned zítra vypraví, že navštíví nakladatele i svou přítelkyni. A s tímto rozhodnutím, po té co vyšel do svého bytu v patře, usedl k psacímu stroji a ponořil se do své práce. Šlo to ztěžka, neustále mu totiž nešlo z mysli, co se dnes odehrálo. Věděl celkem jistě, že teď a tady nic víc nezjistí, a ani nevymyslí.

Ráno je moudřejší večera, opakoval si stokrát omletou větu všech nerozhodných a váhajících. Navíc si také uvědomoval, že s tím jak se věci mají, toho konec konců stejně mnoho nenadělá; je těžké či spíše nemožné ovlivnit svobodné rozhodnutí lidí, a chtějí-li žít ve vysněném a falešném světě plném "přátel", je to jen jejich volba. Stejně si ale slíbil, že té prapodivné věci přijde brzy na kloub, a to stůj co stůj. A tento slib mu konečně dovolil se ponořit do své práce bez dalších rušivých myšlenek.

... pokračování příště

***

- ká -

Autor: Karel Ábelovský | pondělí 14.8.2017 15:36 | karma článku: 7.61 | přečteno: 172x

Další články blogera

Karel Ábelovský

Opravdu divné století

... nevím co moudrého napsat, nic moudrého mne totiž nenapadá - jsem jen plný pochopení, lásky a tolerance, chcete-li empatie ... a jen velký smutek zůstává v mých očích. Smutek nad naší společností, aby bylo jasno.

21.11.2017 v 15:20 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 180 | Diskuse

Karel Ábelovský

Makám, makáš, makáme - už jste taky začali konečně "makať"?

Tedy nemyslím děvčatům pod sukně ... myslím spíš "jako" pro lidi! Protože v tom druhém případě, byste zvláště dnes, velmi tvrdě narazili - na rozdíl od toho, budete-li chtít makat na zneužívání dotací. Nebo ne?

21.11.2017 v 12:58 | Karma článku: 14.90 | Přečteno: 572 | Diskuse

Karel Ábelovský

Kdybych byl detektivem, jako rozumějte - poudačka o nastěnce (i s varováním)

... je to vážně hrozně, ale hrozně sprostý, a vlastně je to celý v podstatě spíš naprosto zcestnej blábol; hloupej a trochu bláznivej, jako moje iDnešní noční můra - ze který jsem se probudil propocenej na kosť, teda asi, skoro

20.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 12.54 | Přečteno: 327 | Diskuse

Karel Ábelovský

Z různých názorových proudů, zaznívá stejný názor

... a dovolím si zde poukázat, jak se zdejší z mnoha autorů pletou, a nejen oni - ale všichni, kteří mají neustále plná ústa "pražské kavárny", která vede kampaň proti Zemanovi, Babišovi atd. - z přiložených videoklipů, pochopíte

19.11.2017 v 13:36 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 931 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Mateřství jako služba Bohu

Myslíte že úloha matky, a vše co mateřství obnáší, je srovnatelné s povinnostmi a prací třeba takového katolického kněze? Na tuhle myšlenku mě přivedla nedávná diskuze na zdejším blogu

22.11.2017 v 8:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Jarka Jarvis

Země šusťáků

Zajímalo by mě, co to poslední dobou znečišťuje vzduch, že se pořád chce někdo od někoho odtrhávat: Katalánsko od Španělska, Quebec od Kanady, Skotsko od Británie. Zřejmě nikdy neslyšeli o Svatoplukovi, a jeho prutech.

22.11.2017 v 7:28 | Karma článku: 4.84 | Přečteno: 144 | Diskuse

Helena Vlachová

O dobrých lidech mezi námi

Sdělovací prostředky nás zahlcují především negativními zprávami. Jako by nestačilo, že je venku mlha, prší a rychle se stmívá...

22.11.2017 v 6:02 | Karma článku: 5.83 | Přečteno: 142 | Diskuse

Pokorná Mirka

Zákony profesora Parkinsona platí,

napadá mě často. Naposledy, když jsem slyšela o jednání nově zvolené poslanecké sněmovny. Parkinson bylo skutečné jméno skutečného profesora.

21.11.2017 v 15:19 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 529 |

Milan Šupa

Demaskování pokrytectví charity, přijímání migrantů a ekologie

Žijeme v době maximálního rozkvětu pokrytectví a tento fakt nebude žádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý.

21.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 28.07 | Přečteno: 1173 | Diskuse
Počet článků 769 Celková karma 14.94 Průměrná čtenost 1237

_____________________________________________

„Jestli se cítíš dobře, uklidni se, ono tě to určitě brzy přejde.“

_____________________________________________

... něco více snad zjistíte zde:  http://mujweb.cz/k-abel/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.