Nový článek, nový začátek - je to ale tady vůbec možné?

8. 02. 2019 15:16:10
Bezesporu ano; ovšem je na místě, vypořádat se nejprve se starým, s resty; s nedořešenými, neuzavřenými, nedokončenými problémy. Je potřeba je uzavřít a zapomenout, aby ten nový začátek byl opravdu nový a bez jakékoliv zátěže.

***

Takový blog by se dal také pojednat jinak, jako nekontrolovaný, přímý a okamžitý prožitek, nebo něco jako "na stojáka", snad "stand up", či jak se tomu říká. Ano, asi je to možné ... ovšem asi nijak zvlášť lehké; a tak mi dovolte malou ukázku spojenou právě s vypořádáním se, se starými zátěžemi ... kdy popustím otěže výřečnosti, upřímnosti a okamžitých asociací, nápadů atd; a zároveň se tak vypořádám s nepříjemnými věcmi, které mne nijak netěší, ale které je potřeba pojmenovat, vypořádat se s nimi a podobně, a to tak, aby zcela zbytečně nezaměstnávaly mou mysl.

***

Jak vzniká nenávist, aneb sonda do blogerovy duše ...

Je to vcelku prosté, platí jedno pravidlo, neříkejte lidem, co si o nich skutečně myslíte, protože pokud nejsou skutečně dospělí, neunesou to a nikdy vám neodpustí, právě to, řeknete-li jim pravdu, kterou nechtějí znát, respektive nechtějí ji slyšet. Nedokážou unést to, že někdo vidí to, co tak pracně skrývají, to co předstírají.

Samozřejmě, že asi nikdo a ani já, nemá rád, když mu někdo opakovaně připomíná, navíc ve zlém úmyslu, jeho slabá a bolavá místa, jeho pochybení a podobně. Ovšem uděláte-li to jenom jednou, a to proto, že ten dotyčný/á se prsí něčím, co je naprosto mimo realitu, mimo pravdu, tedy když lže, jako když Rudé právo tisklo, když se naparuje jako kohout na hnoji, když dokonce tvrdí, že je to legrace, nadsázka, a že to nemyslí nijak zle, a vy zcela bezpečně rozpoznáte a víte, že je to přesně naopak, že dal průchod právě svým frustracím, neukojeným touhám, ale i své špatně skrývané nenávisti a obviňuje celý svět z vlastního posraného života, nikdy vám takový člověk už neodpustí. A to přesto, že spouštěčem takové reakce byl on sám, že je to on, kdo nese zodpovědnost za sled událostí. Přesně tak vzniká nenávist a zášť u podobných lidí, a to jenom proto, že nechtějí znát pravdu sami o sobě, že si malují falešnou podobiznu sama sebe, ve které se dělají hezčí, zajímavější, důležitější, žádoucnější ... úspěšnější atd; dosaď si cokoliv, co těmto lidem utíká mezi prsty, tak jako voda či písek. Ubozí ve své snaze zakrýt holou pravdu, si neuvědomují ani to, že kývání stejně postižených, či přitakávání podobných lidí, jejich přizvukování či přidávání se k té jejich zlobě, zášti a nenávisti, ze lži pravdu prostě neudělá. Jo, jo ... "takovej zkurvenej" je život některých lidí na tomto bohem opuštěném světě. Ale nebyl to Bůh, kdo jejich svět opustil, byli to oni, kdo opustili Boha.

To proto je jejich svět, jejich život jen samá lež, samé pozlátko - samé náhražky věcí důležitých a podstatných. To proto se pinoží a honí za úspěchem, penězi, za novým telefonem, televizí ... ble, ble, ble ... prostě za uspokojením svých okamžitých tužeb a přání, aby vzápětí zjistili, že jim to štěstí nepřináší, že ta prázdnota co je obklopuje, se za chvíli, když se nabaží nové věci, opět v celé své síle objeví a obestře a zahalí jejich svět do vlastní nicoty a zbytečnosti. Ten věčný boj a zápas s realitou, s pravdou, ten je ničí. Oni nechápou ve své prostotě, že nemohou vyhrát tím, že tu prázdnotu čímkoliv přehluší, že ji zaplní harampádím ... nicota a ticho, se vždy prodere dříve či později na povrch, a nepřehluší ho ani hlasitě puštěné rádio, ani puštěná televize, nic ... ani sledování seriálu a identifikace s některým z "hrdinů", a jen jejich vnitřní hlas ví a našeptává jim, jaká je ona pravda; ale protože žijí často asi sami, a tedy v domnění, že to ví jen oni, podléhají onomu bludu, že jsou vlastně šťastní a spokojení, když mají všechno to harampádí. A pak přijde nějaký pitomec, a veřejně řekne a prohlásí to, co oni o sobě samozřejmě dávno dobře vědí, nebo minimálně tuší, ale co tak umně skrývají. No, nezabili byste ho? Je to pochopitelné, jistě. ;o)))

Ano, pak vyplave na povrch vše, a ti lidé v útocích na vás, prozradí o sobě úplně vše, protože všechnu tu vlastní špínu, všechny ty své zmatky, zlobu, všechno to co je žere, hodí nebo se snaží hodit na vás, a říkají, že to vy jste ten, kdo je takový. Můj ty Bože, svatá prostoto, říkáte si v duchu - a pak jen prosíte Boha ať jim odpustí, že v pomatení smyslů prostě nevědí co činí. Tak prosté to je, tak prosté to často, pravda ne vždy, bývá. Vy si samozřejmě uvědomujete, že nikdo z nás není dokonalý, a že mnohé platí pro vás i pro ostatní lidi stejnou měrou, ale dát průchod té nenávisti, té zlobě, to je právě ta slabost, ta ubohost; ale jak se bránit, a bránit se vůbec? Máte to ignorovat, přehlížet; tím spíš, když vás pomlouvají, když lžou? Dělat si z toho, ale i ze sebe legraci? Povznést se nad to, to je ta správná cesta a jediné možné rozumné řešení; cesta, kterou ovšem nejsou někteří lidé schopni rozdýchat (u druhých) ani realizovat (u sebe), tedy myslím doopravdy, skutečně, ne jen "jako". Ostatně slůvko jako, to je pro podobné jedince asi příznačné, podobné jako mnohá další - všimněte si, i zde je slůvko jako, ovšem ve zcela jiném významu, ve zcela jiných souvislostech, a platí, jak se říká, že "ďábel se často skrývá v detailech". A podle těch, pak poznáte i celou pravdu. Mějte se fajn, zbyl-li vám kousek dobré vůle, trocha nadhledu a taky špetka veselé mysli.

Tedy ne jen jako, na oko, ale doopravdy. A protože to není lehké, možná bude ještě volné pokračování vypořádání se z minulostí, kdo ví - ono už je napsané, jen nevím jistě, má-li spatřit světlo světa, nebo ho mám strčit jen na soukromý blog. No, uvidíme, možná tam skončí i tohle. ;o)

*****

- krá -

Autor: Karel Ábelovský | pátek 8.2.2019 15:16 | karma článku: 13.49 | přečteno: 365x

Další články blogera

Karel Ábelovský

Český svaz bojovníků za svobodu? Nevím, mám se chechtat, či spíše jen nadávat

... na poměry, jak je zde už dobrým zvykem - a tak se tady chechtám a nadávám, chechtám a brblám, brblám, nadávám a pak se tomu zase chechtám ... omg.

21.2.2019 v 12:12 | Karma článku: 28.41 | Přečteno: 794 | Diskuse

Karel Ábelovský

Slepák prostě není to samé co slepýš

... ale je to velmi zvláštní zvířátko, na které narazíte asi jen stěží; a tak si dovolím vám ho zde v krátkosti představit. V Evropě je to totiž jediný žijící zástupce čeledi slepákovitých, tedy odborně Typhlopidae.

17.2.2019 v 11:20 | Karma článku: 12.65 | Přečteno: 205 | Diskuse

Karel Ábelovský

Komu zvoní hrana? II. (nebo jen dvojka, chcete-li)

Je to takový zvláštní fenomén, dalo by se říct. Možná to znají i jiní blogeři, tedy pokud si v administraci občas prohlédnou grafy návštěvnosti, čtenost starých článků a podobně. U mne je to článek "Komu zvoní hrana" který je čten

16.2.2019 v 18:48 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 369 | Diskuse

Karel Ábelovský

Tak na tohle, se opravdu těším celou zimu

... a když pak pomalu přichází jaro, nemohu se dočkat až rozkvetou mandloně, až začnou kvést vlčí máky, kopretiny a další drobná kvítka, jejichž všechna jména ani neznám. Pár pozdravení jara - fotoblog.

16.2.2019 v 11:09 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 375 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Kateřina Karolová

Už tam budem?

Od té doby, co máme víc dětí, se s plánováním výletů moc nepářem. Prakticky vůbec. My teda, popravdě řečeno, moc nevýletujem. Mé rodičovské svědomí to sebekriticky přiznává a slibuje, že se polepší, jenže samo ví, že ne. A proč?

21.2.2019 v 20:21 | Karma článku: 20.69 | Přečteno: 431 | Diskuse

Jan Jílek

Ano, víra je nutná, leč sama víra nestačí

Ještě není poledne a už mám za sebou několik malých dobrodružství. Vyrazil jsem na kontrolu k lékaři, což znamená cestu do Bohnic z Barrandova. Tam jsem se vezl jako pán autem, zpátky MHD.

21.2.2019 v 12:06 | Karma článku: 19.83 | Přečteno: 443 | Diskuse

Jan Vargulič

Jarmulka, propiska a rukavička..

Pan premiér si při návštěvě Starého města v Jeruzalémě schoval do kapsy jarmulku. Nejasně - velmi nejasně - si pamatuji, že jiný náš čelný představitel (možná ještě čelnější) strčil kdesi při podpisu rovněž do kapsy propisku..

21.2.2019 v 10:19 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 274 | Diskuse

Roman Enders

Jen tak si zaletět do Říše fantasie...

Mezi řetězci hypermarketů u nás se vyskytuje jeden, jehož prodejny nejsou zdaleka tak četné, zato tam mívají různé zboží, které znám z ciziny a bývá tam daleko klidnější atmosféra.

21.2.2019 v 9:36 | Karma článku: 14.97 | Přečteno: 328 | Diskuse

Jan Jílek

Chutná snídaně

Jak už to bývá, občas mezi hromadou hlušiny, člověk objeví perlu. Či diamant. Nejsem znalec operních hvězd, vlastně tak nějak znám pár tenorů, jako byl Pavarotti, ale díky blogu paní Beaty Krusic, jsem takovou perlu objevil.

20.2.2019 v 8:13 | Karma článku: 11.95 | Přečteno: 487 | Diskuse
Počet článků 941 Celková karma 20.22 Průměrná čtenost 1178

 

... nomen atque omen - můj barevný i černobílý svět; třeba tady https://youtu.be/HzTlB-TjAzM občas to snad obměním, pokud nezapomenu - a jinak mne můžete najít i tady "Kain a Abel - bez cenzury", resp. na této adrese https://kainaabel247.blogspot.com/  ;o)

Najdete na iDNES.cz