Jsem tvoje stáří, pozvi mne dál

16. 10. 2019 13:06:16
... vzpomínám, jak kdysi zazněla tato píseň v podání Michala Kocába a pana Kemra - blahé paměti; mám ji navíc spojenou i s počátkem pádu komunismu u nás. Okolo nás to všude vřelo, padal režim v okolních zemích, prchali "soudruzi"

... z NDR, dělajíc chybu, zanechávajíc své Wartburgy a Trabanty, na které dlouho čekali a spořili, v pražských ulicích a prchali dál za svobodou. Byl tuším únor, nedlouho po Palachově týdnu, kdy jsem zaslechl onu píseň a kdy po ní, zazněla také tato věta, která je bezesporu platná i dnes: "Každý národ, má takovou vládu, jakou si zaslouží!". Jako blesk z nebe, působila tenkrát; bohužel, dnes už tuto sílu nemá. A možná, že už ani my.

***

Dnes, sice nepřekvapen, tedy ne zcela, ale i přesto tak trochu zaskočen, přemítám, mám-li ho pozvat dál. Své stáří. Smířit se s ním, nebo ho raději nakopnout do zadku? Chápejte, není to nic příjemného, když furt něco hledáte, nebo když se třeba musíte vrátit na místo, kde vás cosi napadlo, třeba že něco uděláte, a cestou - někam - zapomenete kam jste šel a proč. A tak se vrátíte na původní místo, v očekávání, že vás možná napadne, to samé co předtím - kupodivu to někdy zafunguje. Někdy se tomu zasměji, jindy se trochu zlobím - tak ty jsi to stáří? A co tu doprčic pohledáváš?! Já tě tu nechci, ne takto - o tom, že bez brýlí už stěží přečtu cokoliv, byť to není drobounkým písmem zapsáno, snad ani mluvit nemusím. Hledám brýle, to asi znáte, pak si uvědomím, že jsem si je jen posunul do vlasů ... ale to je to nejmenší, to už očekáváte, poté co jste nejdříve zjistili, že máte příliš krátké ruce, nebo když rok co rok, kupujete o půl dioptrie silnější brýle a podobně.

Je to trochu tristní, trochu smutné, ale asi i spravedlivé, tohle to nezadržitelné, neodvratné a trochu ponižující chátrání. Ovšem ta paměť, to je fakt boží ... "kurva, co jsem to vlastně chtěl, proč jsem vyšel na terasu, kam jsem to šel a co jsem to chtěl udělat" ... a tak se vrátíte do baráku, do "kuchyně" a doufáte, že si vzpomenete. "Jo, aha - už vím." Vítězoslavně se rozběhnete udělat, co jste udělat chtěl. Cestou zahlédnete něco, co odpoutá jen na malou, malinkatou chvíli vaši pozornost, a začnete dělat úplně něco jiného. A přitom pak mnohdy žijete v domnění, že to co jste chtěl udělat, jste už udělal. Beze svědků, to projde bez povšimnutí, ale je-li toho někdo svědkem, nedejbože na to přijde řeč, a vy tvrdíte, že jste to už přeci dávno udělal a dotyčný (tedy v tomto případě dotyčná - většinou žena), vás přistihne tak říkajíc "inflagranti", je to trochu ponižující. Většinou se tomu tedy zasmějete, přejdete to pokrčením ramen, vtípkem a podobně. Jenomže někde v podvědomí, tam kam nikdo nechodí, a ani vy, raději, se vše ukládá a roste zvláštní pocit - pocit bezmoci, nemohoucnosti. "Kurva, co bude dál?"

Zabloudím snad jednou, a netrefím pak už domů? Nepoznám známé, tak jako se mi už dříve stávalo, že mne zdravili lidé, kteří k nám kdysi jako mladí chodili do baru za muzikou, a nyní když už měli své rodiny, nebo tlačí kočárek s ratolestí, vás zdraví, ale vy už je nepoznáváte? Nevíte kam je zařadit. Hrozná představa. Tak tohle je stáří, tohle je ten šťastný věk, na který jsem odkládal všechno možné, co jsem nestíhal v mládí, v plném rozkvětu svých sil? Teď si mám přečíst všechny ty knihy, stihnout vše, co jsem odkládal; nyní mám procestovat místa, která jsem zatím procestovat nestihl? A k čemu mi to bude, když si z toho skoro nic nezapamatuji? A tak si sám pro sebe říkám, jakpak s tím asi naložím? Co s tím nyní udělám. Napadlo mne, nepozvat ho dál, to stáří - a poslat ho ... no, však víte dobře kam!

Nu, milé stáří, víš co, budu slušnej - běž raději o dům dál, tady, tady ti pšenka nepokvete, tady tě nechtějí, tady tě nemají rádi. Co myslíte, poslechne? ;o)))

PS: Jo, a na to hlavní jsem samozřejmě zapomněl - omlouvám se, že pod předposledním článkem, zůstala zavřená diskuze - nebyl to opravdu úmysl, přičtěme to prostě na vrub nepozornosti, nebo třeba jen onomu stáří. A díky tedy za případné pochopení. ;o)))

*****

- krá -

Autor: Karel Ábelovský | středa 16.10.2019 13:06 | karma článku: 24.88 | přečteno: 842x

Další články blogera

Karel Ábelovský

Všechno zlé, je prý k něčemu dobré (úvaha nad sporákem a špinavým hrncem)

... a tak tu sedím kousek od kamen, kde praská hořící dříví, popíjím horký, lipový, tedy "svěže zelený" čaj, a přemítám, jak to tedy je. Co je dnes zlé a k čemu to bude dobré. Zlý je strach, pokud zcela ovládne vaši mysl, tak, že

19.11.2019 v 15:55 | Karma článku: 13.39 | Přečteno: 327 | Diskuse

Karel Ábelovský

Milion chvilek pro "lidovou" demokracii (reakce) - aneb jak mě Větva nadzvedl ze židle

... článek Ladislava Větvičky je jednoznačně plný lží, a já bych se nebál tvrdit, že přesně takhle se dělá propaganda!!! Ten článek, je navíc sprostým, neregulerním faulem, vůči cca 250 - 280 tisícům lidí, kteří přišli na Letnou.

18.11.2019 v 13:13 | Karma článku: 32.44 | Přečteno: 2661 | Diskuse

Karel Ábelovský

Znovu Listopad ... a po třiceti letech, tu opět máme nemocnou společnost

... a právě zde, už od včera, nám "dobou minulou poznamenaní" lidé, jako první přinášejí zprávu, právě o tom. ANO, je to jen jejich věc, pokud snad chtěli ukázat, jak hluboko je zakořeněno ZLO, proti kterému jsme před 30 lety

17.11.2019 v 11:17 | Karma článku: 21.24 | Přečteno: 514 | Diskuse

Karel Ábelovský

Vlna antisemitismu zmítá Evropou, ... jaký však div?

A jaké jsou skutečné příčiny? Zamýšlel jsem se už včera po přečtení článku na iDnes, je-li či není to vlastně překvapením. Je a není, totiž jak se to vezme. Otřesný doklad toho, kam současná společnost dospěla. A to i ta naše!

15.11.2019 v 11:45 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 827 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

František Skopal

Vnímání lásky Páně, od kterého mrazí!

To, co musí být nutně očištěno od lidsky pokřiveného chápání je právě vnímání Boží Lásky, která byla stržena do nasládlé, vše odpouštějící a slabošské změkčilosti.

21.11.2019 v 15:42 | Karma článku: 4.54 | Přečteno: 145 | Diskuse

Lukáš Burget

Jak Dalík úpěl v kriminálu

Dnešní noviny přinášejí zprávu o průběhu trestu pana Dalíka, hlavní postavy zmanipulované zakázky na obrněné transportéry Pandur pro Armádu České republiky. Není jediným VIP vězněm, který patrně netrpěl tak mnoho...

21.11.2019 v 12:00 | Karma článku: 34.23 | Přečteno: 1518 | Diskuse

Beata Krusic

Kočárek

"Dobrý den, pane. Já volám na ten inzerát, že darujete kočárek za odvoz. Tak já bych měl zájem......". (Tato slova jsem zaslechla z telefonického rozhovoru mého synka......, s někým).

21.11.2019 v 9:29 | Karma článku: 20.28 | Přečteno: 922 | Diskuse

Liběna Hachová

Umíte se poflakovat?

Vypustit všechny povinnosti z dohledu, na práci zapomenout, někam se svalit, vyhodit nožky nahoru a jen tak zbůhdarma koukat.

19.11.2019 v 19:36 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 265 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Filantropem se nestaneš, filantropem se rodíš

Přemýšlím nad všemi sbírkami, které vidím na různých webových stránkách mnoha organizací, které pomáhají především dětem nebo rodinám, jejichž finanční situace je, bohužel, nemocí dítěte naprosto zoufalá. Mnohdy tyto nechápeme.

19.11.2019 v 18:33 | Karma článku: 17.04 | Přečteno: 379 | Diskuse
Počet článků 1039 Celková karma 19.58 Průměrná čtenost 1135

 

Zde https://www.milionchvilek.cz/ se můžete připojit i vy, "svou" chvilkou pro demokracii, chcete-li. Já to udělal, ač to vlastně dělám po celou dobu i zde; také proto, abych jen nenadával a neremcal, jako mnozí jiní. ;o)))

 

Najdete na iDNES.cz